Zásady odvodnění střech

Životnost a funkčnost střešního pláště nezávisí pouze na zvoleném hydroizolačním systému a provedení detailů, ale také na způsobu a rychlosti odvodnění plochy střechy. Odvodnění střech lze provést vnitřně nebo vně budovy.

ROZDĚLENÍ ODVODNĚNÍ DLE POLOHY

Vodu ze střech je možné svést dvěma způsoby. Buď vně budovy svodem po fasádě nebo vnitřně do vpusti a svodného potrubí. Obě varianty jsou možné, záleží vždy na konkrétním typu střechy. Vnější odvodnění je zpravidla aplikováno do podokapních, nástřešních, římsových nebo zaatikových žlabů půlkruhových nebo hranatých tvarů a následně do svodu. Nejčastěji je tento typ odvodnění tvořen klempířskými prvky např. titanzinek, hliník, lakovaný plech aj. Vnitřní odvodnění pak bývá zpravidla řešeno přes mezistřešní žlaby nebo vpusti a svodné kanalizační potrubí vedené uvnitř budovy.

 

NÁVRH VNĚJŠÍHO ODVODNĚNÍ

Vnější žlaby se doporučuje navrhovat dle ČSN EN 12056-3, kde je uveden přesný postup pro jednotlivé typy žlabů. Návrh žlabu se odvíjí od geometrie spádování střechy, způsobu odvodnění, polohy žlabu a jeho sklonu, počtu rohů a koutů aj. Postupy v normě jsou ale poněkud zdlouhavé a v praxi méně využívané. Pro zjednodušení návrhu svodu můžeme použít tabulku 1 nebo nomogram (Obr. 1) vycházející z DIN 18 460 a DIN 1986. V praxi je nomogram pro návrh střešních žlabů a svodů běžně používán a je i přílohou ceníků nebo montážních návodů výrobců klempířských prvků.

Tabulka 1 – Odtokové kapacity žlabů v závislosti na jejich rozvinuté šíři

Odvodňovaná plocha střechy (m2) Navrhovaný odtok dešťové vody (l/s) Rozvinutá šíře žlabu (mm) Průměr žlabu (mm)
29 0,9 250 110
75 2,2 333 160
130 3,9 400 200
206 6,2 500 240


Při dimenzování svodů vnějšího odvodňovacího systému se postupuje dle ČSN 75 6760 z tabulky 13, kde je uvedena maximální hydraulická kapacita vnějšího dešťového odpadního potrubí v závislosti na jeho jmenovité světlosti.

Tabulka 2 – Hydraulické kapacity vnějších svodných potrubí v závislosti na jmenovité světlosti

Jmenovitá světlost vnějšího odpadního potrubí Hydraulická kapacita svodu (l/s) Odvodňovaná plocha střechy (m2)
70 2,0 66
100 3,0 100
125 6,0 200
150 9,0 300

ZÁSADY NÁVRHU A REALIZACE VNĚJŠÍHO ODVODNĚNÍ

  • podokapní žlaby navrhovat a realizovat ve sklonu min 0,5%, žlaby mezistřešní a zaatikové ve sklonu min 1%
  • dodržovat největší přípustné dilatační délky žlabů v závislosti na použitém materiálu (viz ČSN 73 3610)
  • nenavrhovat odvod vody do vnějšího odpadního potrubí skrz atikové konstrukce
    nenavrhovat zaatikové a mezistřešní žlaby – doporučuje se nahradit úžlabím s povlakovou hydroizolací
  • k napojení na dešťové odpadní potrubí používat kónický kotlík, který usměrňuje proud vody ze žlabu do odpadního potrubí a tím pádem je možné zvětšit odvodňovanou plochu střechy až o 30%
  • vnější potrubí má být opatřeno lapačem splavenin v úrovni terénu nebo čistící tvarovkou osazenou zhruba 1,0 m nad terénem
  • v místech, kde hrozí mechanické poškození svodného potrubí, musí být svod řešen z odolného materiálu (např. kamenina) do výšky 1,5 m nad terénem

NÁVRH VNITŘNÍHO ODVODNĚNÍ

S vnitřním odvodněním se nejčastěji setkáváme u plochých střech. Vnitřní odvodnění se rozděluje podle způsobu odvedení dešťových vod a typu použitých vspustí na tři základní systémy:

1. gravitační – nejčastější

2. podtlakové – 100% plnění potrubí, převážně u velkých objektů jako jsou výrobní haly, sklady apod

3. speciální monzumové vpusti – velké vpusti fungujícíc jako přepad, zpravidla dvě vedle sebe, objevují se na střechách rozsáhlých rozměrů

S odvodněním také souvisí spádování. Aby byla voda schopna co nejrychleji odtéct směrem ke vtokům, je nutné dodržet požadavky na minimální spád střešní roviny. Technicky je možno akceptovat i nulové spády, neboť ČSN 73 1901-1:2020 neuvádí požadavek na minimální spád. Prakticky je lépe provádět střešní pláště tak, aby se netvořily kaluže. Dle doporučení odborníků a výrobců hydroizolací jsou minimální spády stanoveny pro plochu na 1% (optimálně 3%) a pro úžlabí 1%.

Střešní vpusti se dimenzují na dešťový odtok, podle jehož se stanoví počet vpustí, které jsou potřeba k odvodnění dané plochy, případně se navrhne bezpečnostní odvodnění. Proto ČSN 1253-1 předepisuje minimální průtok střešní vpustí, který musí každý výrobce splnit laboratorním měřením. Porovnání minimálních průtoků daných ČSN s průtoky maximálními, které udává výrobce a jsou uvedeny v tabulce 3.


Tabulka 3 – Porovnání minimálních a maximálních průtoků střešních vpustí

ČSN 1253-1 ČSN 1253-1
DN vpusti Odtoková kapacita (l/s) Odvodněná plocha (m2) Odtoková kapacita (l/s) Odvodněná plocha (m2)
70 1,7 56 5,7 190
100 4,5 150 6,3 210
125 7,0 233 9,0 300
150 8,1 270 10,0 333

ZÁSADY NÁVRHU A REALIZACE VNITŘNÍHO ODVODNĚNÍ

  • každá vnitřně odvodňovaná střecha by měla být osazena minimálně dvěma odtokovými místy se samostatným svodným potrubím, pokud je pouze jeden vtok, musí být navržen bezpečnostní přepad (vychází z ČSN 73 1901-1:2020)
  • bezpečnostní přepady se doporučuje navrhovat na všech plochých střechách a především tam, kde je vysoké riziko vniknutí vody do objektu (balkony, terasy, lodžie) nebo rozplavování vrstev vlivem zanesení odvodňovacího systému při přívalových deštích (střešní zahrady a terasy), přepad se osazuje ve výšce cca nad poslední nášlapnou vrstvou
  • minimální průměr vtoku je 70 mm, ale doporučuje se 100 mm, aby se zamezilo ucpávání vtoků
  • vpusti od atik a prostupujících konstrukcí se osazují ve vzdálenosti minimálně 500 mm, aby byla možnost vtok osadí a opracovat jej hydroizolací
  • těleso vtoku musí být vždy připevněno k nosné konstrukci (zpravidla 4 šrouby)
  • konstrukce vtoku musí umožňovat vodotěsné napojení hydroizolace na těleso vtoku, doporučuje se používat průmyslově vyráběné dílce s manžetou
  • střešní vpusti musí být usazeny tak, aby hrdlo vtoku bylo pod úrovní hydroizolace (10-30 mm kvůli průhybům, převýšení spojů)
  • vpusti musí být opatřeny ochrannými košíky, které zabraňují vnikání nečistot do odpadního potrubí a musí být uzpůsobeny provozu střechy a vyčnívat nad poslední vrstvu 30 mm
  • ze vtoků nesmí unikat zápach, pokud jsou v blízkosti otvorů nebo jsou umístěné na terasách, balkonech či lodžiích
  • provádí-li se nová střecha, používají se dvouúrovňové vpusti, aby bylo možno odvodnit i parozábranu
  • pokud se střecha rekonstruuje, používají se výhradně sanační vtoky s těsněním, aby bylo zabráněno unikání vodních par do souvrství střechy

Celý článek včetně příkladů návrhu odvodnění a řešení rekonstrukcí střech si můžete přečíst zde.

 

Nezávazná poptávka

Vyplňte a odešlete formulář nebo nám zavolejte  +420 737 225 130

Tato stránka je chráněna pomocí reCAPTCHA a platí na ni zásady ochrany osobních údajů a podmínky služby Google.
Odesláním zprávy beru na vědomí zpracování osobních údajů.

Potřebovat budeme

Proč s námi?

Nezávazná poptávka

Vyplňte a odešlete formulář nebo nám zavolejte  +420 737 225 130

Tato stránka je chráněna pomocí reCAPTCHA a platí na ni zásady ochrany osobních údajů a podmínky služby Google.
Odesláním zprávy beru na vědomí zpracování osobních údajů.

Potřebovat budeme

Čím dřív se kontrola střechy provede, tím rychleji a levněji odstraníte závady.
Garantujeme vám, že po sezóně do střechy nepoteče zas.

Jak bude kontrola probíhat?

  1. pošleme zkušeného technika, který střechu a střešní pláště projde a zkontroluje
  2. vypracujeme odborný posudek a technickou dokumentaci (příklad zde)
  3. připravíme fotodokumentaci stavu střechy a správu, která  slouží jako doklad o kontrole i pro pojišťovnu a splňuje normě ČSN 73 1901:2011
  4. na základě podkladů navrhneme řešení, jak postupovat v případě nalezených závad
  5. připravíme kalkulaci případné opravy nebo rekonstrukce střechy
  6. domluvíme termíny a dáme střechu do pořádku
  7. pokud si budete přát, prodloužíme životnost vaší střechy. Připravíme servisní smlouvu, kde se už o nic nestaráte.