Revitalizace znamená obnova, dát něčemu starému nový život, nový nádech. V následujících řádcích vám bude osvětleno, jak se při revitalizaci střešního pláště postupuje, jaký je sled prací nebo jaké materiály je možné použít.
Střešní pláště panelových domů se z velké části potýkají především s nedostatky v tepelné izolaci, na kterou jsou z hlediska dnešních norem kladeny velké nároky. Dále jsou stávající hydroizolační materiály již hranici své životnosti nebo jsou vadně provedeny detaily napojení na prostupující konstrukce a prvky. Do objektů často zatéká a objevují se vlhké mapy, což je nevyhovující jak z pohledu norem, tak z pohledu hygieny a ochrany zdraví. Před návrhem řešení opravy střechy se provede stavebně technický průzkum, který obvykle zahrnuje:
- Schůzku s investorem (ujasnění požadavků, informace o stavu střechy případně provedených úpravách a opravách)
- Zajištění dostupné původní projektové dokumentace (pokud existuje)
- Vizuální prohlídku střechy a podstřeší, zaměření, fotodokumentaci
- Provedení sond do střešního pláště pro ověření skladby střechy
- Odběr vzorků z vrstev a stanovení obsahu vlhkosti (laboratorně)
- Provedení výtažných zkoušek k ověření únosnosti podkladní konstrukce
Na základě těchto podkladů se provede návrh řešení opravy střechy. Po vyhotovení tepelně technického výpočtu se zpravidla dojde k závěru, že střecha nevyhovuje současným normovým požadavkům a je nutné ji zateplit. Pokud jsou vrstvy střechy suché, může být zateplení realizováno na stávající skladbu. Pokud vrstvy obsahují větší než povolené množství vlhkosti, je nutné původní skladbu demontovat a provést vrstvy nové.
Zateplení střech se provádí zpravidla deskami z pěnového stabilizovaného polystyrenu. V případě zvýšených požadavků na požární odolnost se aplikují desky z minerálních vláken. Podle spádových poměrů střechy se používají desky rovné nebo ve spádu. Polystyren i minerální izolace se vyrábí v několika pevnostech a tloušťkách.
Jako hydroizolace mohou být použity asfaltové pásy nebo hydroizolační fólie. V současné době jsou nejpoužívanější fólie na bázi měkčeného PVC, které se vyznačují velkou ohebností a tvárností. Jejich výhodou je snadná montáž, možnost aplikace od malých sklonů a dobrá propustnost pro vodní páry. Asfaltové pásy se nejčastěji používají modifikované SBS a finální pásy jsou opatřeny břidličným posypem. Provádějí se ve dvou vrstvách a jejich nespornou výhodou je odolnost proti mechanickému poškození. Pro jejich aplikaci musí být ale sklon střešního pláště minimálně 3°, což je někdy nemožné provést ať z důvodu zásahu do stávajících konstrukcí nebo finančních prostředků investora.
V neposlední řadě je nutné také řešit stabilizaci nových vrstev k těm stávajícím. Nejčastěji se na střechách setkáváme s mechanickým kotvením. Dále můžeme použít lepení, natavování, přítížení např. vrstvou praného kameniva (kačírku) či vakuovou stabilizaci, která byla vyvinuta v Norsku a od roku 2001 se hojně používá i v ČR.
Součástí sanace střešních plášťů jsou také různé prostupy, komínky, ventilátory, ale i oplechování, vedení bleskosvodu a různé kabeláže např. ke stožárům STA či technologiím nebo úprava spádu atik. Všechny tyto prvky musí být řešeny v návaznosti na nové tepelné izolace a hydroizolace. Pro odvodnění, komínky nebo prostupy kabelů se s výhodou používají systémové prvky, které jsou opatřeny již z výroby manžetou a umožňují bezpečné a vodotěsné napojení na hydroizolaci. Oplechování a klempířské prvky je možné sladit do jedné barvy. Někdy je také nutná úprava žebříků či výlezů.
Jak je vidno, navrhnout sanaci střešního pláště není jednoduché. Návrh střešního pláště by měl být řešen komplexně od základních požadavků norem až po požadavky investora. Střecha musí plnit svou základní funkci, tedy chránit podstřešní prostory proti účinkům povětrnosti, být stabilní vůči klimatickým podmínkám, ale mnohdy je také estetickou záležitostí celého objektu.
